A Ben Eden Project
LIFEBOOK
16 of the oldest Czech Jews and their life stories
Jiří Richter
* December 4, 1919
“One afternoon, a messenger came to our barracks in Auschwitz looking for me: “Richter, you are the guitar player, right?” Indeed, I was quite a decent player. I realized that a friend, someone well-placed who wanted to help me to some extra soup, must have put me on the list of extras for the camp orchestra. Anyway, I didn’t have a choice, so I got up and followed the messenger. We made a sorry little band: Just me with a guitar, a violinist and one or two other musicians. As we reported for duty, we were in for a surprise: Instead of just playing for SS guards or some camp personalities, we had to accompany an execution – with cheerful pre-war melodies. They were giving out 25 blows with a baton on the behind, for coming late to a call and alike. People usually survived this – myself, I endured it three times.” |
„Jedno odpoledne mě přišel do našeho bloku v Osvětimi hledat poslíček: „Richter, ty jsi ten kytarista, je to tak?“ Byla to pravda, hrál jsem docela slušně. Došlo mi, že to muselo být dílo nějakého známého, někoho na vlivném místě, který mi chtěl dopomoci k nějaké polévce navíc a zapsal mě na seznam do lágrkapely. V každém případě jsem stejně neměl na vybranou, a tak jsem se zvedl a následoval poslíčka. Byla to dost ubohá kapela: Já s kytarou, houslista a pak ještě jeden nebo dva hráči. Když jsme dorazili na místo, přišlo překvapení. Mysleli jsme, že budeme hrát pro stráže SS nebo pro nějaké táborové prominenty. Místo toho jsme doprovázeli exekuci. Hráli jsme a oni vypláceli pětadvacet ran holí na zadek těm, co přišli pozdě na appel. Lidé tenhle trest ale většinou přežili – sám jsem dostal asi třikrát.“ |
Photos and Texts ©2002 Ben Eden, All Rights Reserved.