A Ben Eden Project
LIFEBOOK
16 of the oldest Czech Jews and their life stories
Magdalena Sterecová
* October 5, 1911
“When Transylvania, where I was born, became part of Hungary, our family decided to flee to Bucharest. Unlike elsewhere in Europe, Jews were tolerated in Romania.Few of us were actually sent away to the camps. Sure, the regime was fascist and it had to play ball with Adolf too. There was harrassment and injustice, but we survived. There even was a Jewish theater – and I used to go as much as I could. There I met my future husband, Hugo, a Czech Jew. He was managing a big printing factory in Bucharest. After his German wife left him for a Wehrmacht officer, we became close. Once a group of workers, members of the fascist party, came to his office to ask for leave – to join a rampage around town, breaking into Jewish shops and the like. They knew he was a Jew. They still had to ask permission. He, of course, had to grant it.. This is what wartime Romania was like for us.” |
„Když se mé rodné Sedmihradsko stalo součástí Maďarska, naše rodina se rozhodla utéct do Bukurešti. Na rozdíl od zbytku Evropy, byli Židé v Rumunsku tolerováni. Jen málo z nás skutečně poslali do táborů. Samozřejmě, režim byl fašistický a také musel sekat dobrotu Adolfovi. Děly se ústrky a nespravedlnosti, ale přežili jsme. Dokonce jsme měli v Bukurešti židovské divadlo – já tam chodila hodně často. Tam jsem se seznámila s Hugem, českým Židem, který byl ředitelem tiskárenského podniku. Sblížili jsme se poté, co mu jeho německá žena utekla s důstojníkem Wehrmachtu. Jednou za ním do kanceláře přišla skupina dělníků, členů fašistické organizace. Požádali ho o dovolenou – aby mohli jít po celém městě rozbíjet židovské výlohy a tak podobně. Věděli, že je Žid. Přesto přišli prosit o svolení. A Hugo sám musel souhlasit.. Takové bylo pro nás Rumunsko za války.“ |
Photos and Texts ©2002 Ben Eden, All Rights Reserved.